Ústav sociálních služeb v Praze 4 Služby, které skutečně pomáhají2. října je den pečujících
Dnes, 2. října je mezinárodní den pečujících. Tímto článkem bychom vám rádi přiblížili důležitost pečujících, a zároveň velmi poděkovali lidem, kteří pečují.
Ať už se jedná o formální pečující, kteří se starají denně o druhé a rozhodli se pro tuto těžkou práci jako své povolání – pečovatelky – vám za Ústav sociálních služeb v Praze 4 velmi děkujeme, stavební kameny naší organizace stojí na vás. Anebo rodině, která se o své blízké stará doma – to jsou neformální pečující.
Počet neformálních pečovatelů v České republice se odhaduje přes 300tis. Tato forma bezplatné péče je mimořádně důležitou součástí systému dlouhodobé péče. 70–90 % veškeré sociální a zdravotní dlouhodobé péče je poskytováno rodinnými příslušníky nebo jinými pečujícími. Téměř dvě třetiny dlouhodobé péče je u nás poskytováno ženami ve středním nebo raném důchodovém věku, mezi 35 a 64 rokem.
Péče v rodinách je nejčastější formou poskytované sociální péče. Jedním z důvodů je, že se jedná často o určitý tradiční vztah, kdy rodiny po celá staletí zcela přirozeně poskytovaly pomoc svým potřebným členům.
Vysoká náročnost spojená s péčí se často promítá do celého života pečující osoby. Tato činnost znamená zpravidla vysokou emocionální zátěž, nedostatek vlastního času, fyzicky namáhavou činnost, mnohdy i určitou osamělost.
Centrum neformální péče
Jako Ústav sociálních služeb v Praze 4 se snažíme udělat pro naše seniory vše co umíme. Proto jsme vybudovali Centrum neformální péče, kde se snažíme pečujícím z Prahy 4 pomáhat.
V Centru neformální péče(dále jen CNP) je pečujícím k dispozici celý multidisciplinární tým. Pečující tak mají možnost získat kompletní informace a podporu „pod jednou střechou“. Pracovníci centra a klienti hledají společně možné zdroje pomoci, z nichž jsou některé poskytovány přímo v Centru a ostatní jsou zajišťovány zprostředkovaně.
Snažíme se udržovat si jak se seniory, tak se zaměstnanci, ale i s pečujícímivelmi přátelské vztahy, proto jsme se minulý týden sešli se Svépomocnou skupinou v restauraci St. Martin a společně poobědvali. Celou akci zorganizovala psycholožka Martina Bezoušková z CNP, která skupinu vede. Celá akce byla finančně podpořena nadací Krása pomoci. Mockrát vám děkujeme.
Svépomocná skupina s naší psycholožkou Martinou Bezouškovou.
A jak můžete pomoct vy, kteří nejste pečujícími?
Centrum také navazuje aktivní spolupráci s dobrovolnickými organizacemi. Dobrovolníci mohou po určitou dobu zastoupit pečujícího, mohou si s pečovanou osobou povídat, jít společně na vycházku, číst knihy a podobně. Přínosem je jak odlehčení pečujícímu, tak také z dlouhodobějšího hlediska zmírnění konfliktů a napětí mezi pečujícím a blízkou osobou.
Dobrovolníkem se může stát i sám pečující. Někteří pečující vidí také v dobrovolnictví možnost využití svého času mimo rámec pečování. Ten, o koho se starají, je umístěn v zařízení a oni mají prostor sami pro sebe, který se učí nějak využít.
V Centru neformální péče máme s dobrovolnictvím dobré zkušenosti, které bychom rádi i nadále prohlubovali.
Pečující, na závěr si prosím přečtěte toto desatero. Nejlépe si jej vytiskněte, nalepte na ledničku, na nástěnku v práci a čtěte si tyto rady kdykoliv máte volnou chvíli. Myslet i na sebe je opravdu důležité.
Následující desatero vám pomůže udržet si duševní rovnováhu i při náročné péči o nemocného.
- Mějte se rádi.
- Udělejte si čas i na své koníčky a zájmy, nevzdávejte se jich.
- Domluvte se i s dalšími příbuznými, že vás budou schopni po nějakou dobu zastoupit, abyste si mohli odpočinout. Pokud to není možné, spojte se s pečovatelskou službou.
- Pokud o nemocného pečujete dlouhodobě, naplánujte si nejméně týden dovolené, kdy si zcela odpočinete.
- Stýkejte se se svými známými, nevzdávejte se všech kontaktů.
- Pečujte o sebe. Skutečnost, že pečujete o blízkou osobu, není důvodem k tomu, abyste se nemohli dobře a pravidelně najíst, hezky se obléct, upravit, nalíčit, …
- Nezapomínejte na přiměřený pohyb.
- Zkuste péči co nejlépe skloubit se svým zaměstnáním. Pokud jste museli na nějakou dobu kvůli péči svoji práci přerušit a plánujete se později opět vrátit do zaměstnání, buďte v kontaktu s prací, kterou děláte, udržujte si znalosti a vzdělávejte se ve svém oboru, i když momentálně nepracujete.
- Stýkejte se i s ostatními pečujícími a vyměňujte si své zkušenosti.
- V těžkých chvílích si uvědomte, že nejste sami. Někomu pomůže víra, jinému rozhovor s psychologem či kamarádem, vždy byste měli mít někoho, komu se můžete se svými obavami a starostmi svěřit. Je důležité, aby se pečující měl na koho obrátit i v momentech, kdy si myslí, že už to dále nezvládne.
Zdroje:
https://www.uniepecujicich.cz/inpage/pecujici-osoby-v-ceske-republice/