Velikonoční speciál

Dokumenty k tisku pro seniory

Celý článek

Jarní Píseň

Zábavné procvičení mozku Hany Hejdové

Velikonoční křížovky

On-line koncerty

Velikonoční tradice, na které se pomalu zapomíná

Pro křesťany jsou Velikonoce především spojovány se vzkříšením Ježíše Krista. Na tyto svátky se připravují čtyřicetidenním obdobím nazývaným postní doba, které začíná Popeleční středou. Je to původně doba, kdy lidé toužící přijmout křest zintenzivnili svoji přípravu. Po Velikonocích nastává velikonoční doba, která trvá 50 dní do svátků „Seslání Ducha svatého“, kdy se připomíná další událost.

Tyto svátky jara byly slaveny různou formou už u starých Slovanů a Germánů. Jako významné a již nábožensky organizované svátky se objevují poprvé u Židů. Byly to svátky přesnic (pascha) slavené na památku vysvobození Izraelitů z Egypta vždy 14. dne měsíce nisanu. Svátek pascha (hebrejsky pesah = přejití, ušetření) je oslavou toho, že Hospodin, když hubil prvorozence v Egyptě, přešel a ušetřil domy Židů, které byly označeny krví beránka.

Velikonoce, jako svátky umučení a vzkříšení, patří k základním křesťanským pohyblivým svátkům. Ostatní pohyblivé svátky se odvozují vždy od data velikonoční neděle. Podle církevní historie připadlo utrpení Kristovo na dobu, jež následovala po jarní rovnodennosti, a současně mu předcházel jarní měsíční úplněk. Toto pravidlo bylo vzato za základ a křesťanské Velikonoce (Velikonoční neděle) se slaví vždy první neděli po prvním jarním úplňku.

Svatý týden

Květná neděle (letos 5. dubna)

Neděle, která bezprostředně předchází velikonocím. Oslavuje Kristův triumfální vjezd do Jeruzaléma několik dnů před jeho umučením. V liturgii svátku jsou význačné tři momenty: požehnání ratolestí, jež se odehrává mimo chrám, s průvodem celého společenství; čtení pašijí; slavnost mše svaté. Na tuto neděli se za Jana Pavla II. začal slavit Světový den mládeže.

Sazometná středa (letos 8. dubna)

Tento den se vymetají saze z příbytků, tj. domy se čistí a připravují na svátky.

Zelený čtvrtek (letos 9. dubna)

Název vzniknul pravděpodobně z toho, že se v dřívějších dobách v tento den měla jíst jen zelená strava (zelenina).

Zvyky na Zelený čtvrtek

Lidé v tento den vstávali velice časně, rodina se pomodlila, omyli se rosou, protože bránila onemocnění šíje a dalším nemocem.

Hospodyně vstávaly časně, aby zametly dům ještě před východem slunce. Smetí se odneslo na křižovatku cest, aby se v domě nedržely blechy.

Kdo sní před východem slunce pečivo namazané medem, je chráněný před uštknutím hadů a před žihadly vos.

V Orlických horách házeli lidé do studny chleba namazaný medem, aby se v ní držela po celý rok voda.

Odpoledne se nepracovalo. Pekly se jidáše, zvláštně tvarované obřadní pečivo z kynutého těsta. Pokud se jedly potřené medem, opět měly být pro zdraví.

Ranní mše se koná pouze v biskupských chrámech. Při této mši se světí svaté oleje (olej křtěnců, svaté křižmo a olej pro nemocné).

Při večerní mši naposledy zvoní zvony a pak „odlétají do Říma“ až do bílé soboty – po tuto dobu jsou nahrazovány řehtačkami a klapačkami.

Podle tradice, když zazní zvony naposledy, si máte zacinkat penězi, aby se vás držely celý rok. Někde se zvoní paličkou o hmoždíř, aby stavení opustil hmyz a myši.

V tento den se také koná obřad mytí nohou.

Velký pátek (letos 10. dubna)

Název byl odvozen od velkého tajemství. Velký pátek je připomínkou dne smrti a ukřižování Ježíše Krista, proto je prožíván jako den postu ve znamení smutku, ticha a rozjímání. Podle evangelií odpoledne ve tři hodiny zemřel Ježíš na kříži. Proto se přibližně v tento čas věřící scházejí k zvláštní bohoslužbě – není to běžná mše, otvírá se smysl utrpení a smrti Krista při čtení Bible, připomíná se pokleknutím před křížem, přednáší se modlitby za velké bolesti celého světa (rozdělení, války, špatné vztahy, nejednota křesťanů…). V mnohých kostelech se koná tento den ještě pobožnost křížové cesty. Součástí pobožností bylo také odhalení a uctění svatého kříže.

Zvyky a pověry na Velký pátek

K tomuto dni se pojí mnoho pověr a zvyků. Věřilo se např. v magickou sílu země, která se na Velký pátek otvírala a na krátkou dobu zpřístupňovala poklady. Poklad označovalo světýlko nebo kvetoucí nebo zářící kapradí, otvor ve skále, ze kterého vycházela záře. Na souš vycházeli vodníci a proháněli se na koních. Podle pověsti se i na chvíli otevřela hora Blaník.

Velký pátek je také postním dnem – postem od masa a újmy v jídle.

Lidé vstávali před východem slunce, chodili se mýt do potoka, aby se chránili před nemocemi.

Někde se chlapci potápěli a snažili se ústy vytáhnout kamínek, který pak hodili levačkou za hlavu, to je mělo ochránit před bolením zubů.

V krajích s plátenickou výrobou se předly pašijové nitě, pak se udělalo na šatech několik stehů, to mělo ochránit před uhranutím a zlými duchy. Košile ušitá z plátna pašijových nití chránila před bleskem.

V tento den se nesmělo nic půjčovat, protože půjčená věc by se mohla očarovat. Věřilo se hodně na čarodějnice a uhranutí.

Nepracovalo se na poli ani v sadu, aby se nehýbalo zemí.

Nepralo se prádlo, protože by se prádlo namáčelo místo do vody do Kristovy krve.

Také se chodilo dům od domu, za zvuku řehtaček a různých říkaček se oznamovalo poledne a ranní i večerní klekání. Hospodyně připravovala obdarování v podobě sušeného ovoce, pečiva, vajec a někdy také drobných peněz.

Bílá sobota (letos 11. dubna)

Bílá sobota je tzv. aliturgickým dnem, neboť se tento den zásadně neslaví mše svatá a další svátosti, kromě pomazání nemocných a svátosti smíření. Skončením Bílé soboty skoncoval také dlouhotrvající půst.

Zvyky a tradice na Bílou sobotu

Z ohořelých dřívek se vytvářely křížky a nosily se do pole, aby bylo úrodné. Popelem z posvěceného ohně se posypaly louky.

Někde se uhlíky dávaly za trám do domu, aby ho chránily před požárem.

V sobotu se také uklízelo, bílilo.

Připravovalo se a chystalo. Na slavné Vzkříšení, na Hod boží velikonoční, obřadní i sváteční pokrmy, pekly se mazance i velikonoční beránci, pletly se pomlázky z vrbového proutí anebo vázaly březové metličky a zdobila se vajíčka.

Velikonoční neděle (letos 12. dubna)

Kristus vstal z mrtvých za svítání „prvního dne v týdnu“ neboli „prvního dne po sobotě“ (která byla podle židovského kalendáře posledním dnem týdne). Svým zmrtvýchvstáním dovršil Boží stvořitelské a vykupitelské dílo. Proto se křesťané v tento den začali pravidelně scházet k eucharistickému „lámání chleba“ a tento den nazvali „dnem Páně“.

Tradice na Boží hod velikonoční

Provádělo se svěcení velikonočních pokrmů – beránek, mazanec, vejce, chleba, víno.

Na Chodsku se posvěcené jídlo jedlo v kostele ve stoje.

Každá návštěva dostala kousek z posvěceného jídla.

Ve východních Čechách dal hospodář kus svěceného mazance, vejce a víno poli, zahradě a studni, aby byla úroda, voda a dostatek ovoce.

Pečou se velikonoční beránci.

Velikonoční pondělí (letos 13. dubna)

Tento den je pomlázka, velikonoční hodování, mrskut. Chlapci chodí dům od domu za děvčaty se spletenými pomlázkami většinou z vrbového proutí zdobené stuhami. Šlehají dívky a vinšují. Za to dostanou malovaná vajíčka. Někde je zvykem, že v úterý chodí s pomlázkou děvčata, jinde polévají chlapce vodou. V mnoha vsích bylo zvykem číhat na děvčata ráno, když šla do kostela.

Bílá neděle (letos 19. dubna)

Druhá neděle velikonoční – novokřtěnci nosili toho dne naposledy bílé křestní roucho. Dnes je často dnem slavnostního prvního sv. přijímání.

Velikonoční a jarní básničky i písničky

Nakreslit kvítka na skořápky

vajíčkům ve všech ošatkách,

od jara, co už se chytlo drápky,

a tiše pak žasnout – ááách!

Ať radost je poselstvím svátků,

a za vzkříšení díky, Pane,

jak jen to všechno říci vkrátku?

Velikonoce budiž požehnané.

Sluníčko nám krásně svítí,

na zahrádkách kvete kvítí.

A co bude zakrátko?

Vylíhne se kuřátko.

Taky malá housátka,

utečou nám za vrátka.

Uvaříme vajíčka,

velká i ta maličká.

Beránka si upečeme,

polevou ho polijeme.

Chlubilo se vejce jedno,

že prý všechnu moudrost snědlo.

Chlubilo se ještě chvíli,

pak ho v hrnci uvařili.

Natřeli ho na červeno,

budiž jaro oslaveno.

Koledníkům ho pak dali,

radostí si zavýskali.

Smrtná neděla, kdes klíče dala?

Dala jsem je, dala Květné neděli.

Květná neděla, kdes klíče dala?

Dala jsem je, dala Květným pondělkům.

Květný pondělku, kdes klíče poděl?

Poděl jsem je, poděl Zeleným čtvrtkům.

Zelený čtvrtku, kdes klíče poděl?

Poděl jsem je, poděl svatému Jiří.

Svatý Jiří vstal, zemi odmykal,

aby rostla tráva, tráva zelená.

V nůši malý zajíček

nesl kopu vajíček

potkala ho včela,

jedno po něm chtěla.

Dávala mu za to

pampeliščí zlato

přidávala hned

jabloňový med.

Zajíci se zdálo

že je to moc málo,

vajíčka si vzal,

a šel zase dál.

Jarní píseň

Zábavné procvičení mozku Hany Hejdové

Velikonoční křížovky

Online Koncerty Nadace Bohuslava Martinů

Recept na velikonoční mazanec bez droždí

Suroviny

2 lžíce hrozinek

2 lžíce rumu
250 g hladké mouky
1 prášek do pečiva
kůra z 1/2 citronu (nastrouhaná)
75 g másla (měkkého)
75 g cukru
1/2 vanilkového cukru
1 – 2 vejce
250 g měkkého tvarohu
40 g nasekaných mandlí
10 g plátků mandlí (na ozdobu)
1 vejce (na potření)

Postup přípravy receptu

Rozinky si alespoň na 30 min naložíme do rumu.
Připravíme si suroviny, je důležité aby měly všechny pokojovou teplotu!
miska č. 1 (větší):
Prosejeme! mouku, promícháme s kypřícím práškem a kůrou z citronu.
miska č. 2 (menší):
Ušleháme máslo, cukr, vanilkový cukr a vejce do světlé pěny. Poté do této směsi přimícháme tvaroh.
Tuto tvarohovou směs přimícháme do mouky a vypracujeme těsto. Pokud je těsto moc řídké, přisypte mouku. Nakonec vpracujte i rozinky a nasekané mandle.
Vytvarujte bochánek, který ostrým nožem nařízněte do kříže, potřete rozšlehaným vejcem a posypte plátky mandlí.
Pečeme ve vyhřáté troubě při 200°C asi 20 min, poté troubu zeslabte a dalších 20 min pečte při 150°C.
Po vyjmutí z trouby nechte chladnout při pokojové teplotě, tak se vám nestane, že by mazanec „splaskl“. Mazance prý totiž nemají rádi přílišné změny teplot.
Skladovat by se měl až zcela vychladlý, v mikrotenovém sáčku, zabalený v utěrce a skladovaný v uzavíratelné nádobě. Tak prý vydrží co nejdéle vláčný 🙂
Počítejte s tím, že mazanec v troubě nabude a trošku se rozjede. Pokud ho chcete vyšší než já, tak doporučuji udělat si kolem dokola z pečícího papíru kulatou formu a nabude vám spíš do výšky… 🙂

Zdroje:

http://2.bp.blogspot.com/-sOMuzNs-RkI/UzreuKgjYvI/AAAAAAAAR6A/ubc7de22alU/s1600/

https://www.novinky.cz/zena/styl/clanek/velikonocni-tradice-na-ktere-se-pomalu-zapomina-290983

https://www.toprecepty.cz/recept/11281-velikonocni-mazanec-bez-kynuti/

https://www.zsunhost.cz/uploads/Luštěn%C3%AD%20k%204.%20č%C3%ADslu.pdf

http://taborovky.blog.cz/1904/velikonocni-krizovka

Foto zdroje:

https://unsplash.com/@punttim?utm_source=unsplash&utm_medium=referral&utm_content=creditCopyText

https://prozeny.blesk.cz/clanek/pro-zeny-volny-cas-cestovani/246545/tipy-na-vikend-nejen-s-detmi-velikonoce-na-hradech-a-zamcich.html

https://www.kudyznudy.cz/aktuality/velikonoce-na-taliri-aneb-dobroty-tradicni-jarni-k

https://www.blesk.cz/galerie/regiony-praha-praha-volny-cas/747179/tradicni-velikonoce-na-miraku-trhy-nabizeji-kraslice-i-pomlazky-uspokoji-i-hladove-zaludky?foto=14

https://www.kudyznudy.cz/akce/tradicni-velikonoce-na-statku-luftnerka